5:30 budíček

28/5 jsem se nějak nemohla vyspat, ale povedlo se mi nakonec v půl čtvrté ráno usnout. Když můj mozek vypnul úplně vzbudil mě budík plus mínus nařízený na 5:30. Sebrala jsem se a šla jsem vzbudit taťku, který se vyspal asi podobně jak já.

Když jsme nasedli do auta, zjistili jsme, že Hilly (GPS systém) nemúže najít adresu. Taťka mi nevěřil, že je správně. Nakonec jsme se vydali směr Paris - Rue Voltaire, což nebyl až zase tak dobrý nápad, protože to nebyla ta správná Rue Voltaire. Všemožně jsem se tedy ptala lidí, kde se nachází Kremlin Bicetre a nakonec jsme tam trefili. Na ceduli jsme si přečetli, že před Kremlim Bicetre se ještě nacházíé určitý člen 'Le'. Takže Hilly našla ulici (která byla v podstatě tam, kde jsme byli). První, co jsme viděli byla dlouhá fronta.

Teorie relativity aneb 300km za tři hodiny, 400 metrů za 4 hodiny

Docela jsem se prošla, než jsem dorazila na konec fronty a bylo mi ještě organizátory rěčeno ať chodím po chodníku. Do fronty jsem si stoupla asi tak v 9:40 (dlouho jsme se motali v Paříži). Ze začátku to vypadalo, že postupujeme rychlosti 4 metry za dvacet minut, což nám na nějakou dobu vydrželo. Pak se to začalo mírně štosovat a rychlost měla velké výkyvy. Vedle sebe jsem poslouchala dvě hrozně otravné a ukecané francouzsky a snažila jsem se nemyslet na to strašné slunce a teplotu vyšší jak 30 stupňů ve stínu. 12 hodin jsem se dostala na úroveň Epity (Škola pro informatiky a výpočetní techniku) a bylo mi jasné, že do dvou si tam asi ještě počkám. Začala jsem být dost nervní, protože pokud by se tak stalo a někdo by mě vyvolal na turnaj v DDR ve stylu tak mě diskvalifikují. 13:58 se naštěstí objevil Eric a tak jsem mu řekla, ať chvíli počkají, že se objevím.

Po vstupu v 14:20 jsem se objevila v areálu Epity a potřebovala jsem urychleně najít M-Games. Tak jsem se vydala podle prvních šipek, co jsem našla směr M-Games. Na prvním místě takto označeným jsem našla něco jiného. Na druhém místě v jíné budově mě vyhodili (taky označeno M-Games a odkázali mě na první místo). Tak jsem šla zase jinam, kde mě odkázali na místo dvě. Naštěstí jsem si všimla že v okně za organizátorem někdo mává rukama a tak jsem se pak snažila najít vchod do té budovi a našla konečně Stand M-Games. Naškrábala jsem na papír s účastníky svojí přezdívku a šla zaplatit licensi. Pak jsem se šla nacpat do fronty na Para Para Paradise. Byla jsem k němu nakonec puštěna a ukázala jsem jim jak se hraje Night of Fire. Jak jsem si tam vesele mávala rukama, jeden Francouz se zeptal svého kámoše: 'kde se to ta holka naučila?'. Téměř okamžitě jsem uslyšela odpověď: 'Je to přece Japonka'.

Po Velfarre2000 jsem se odebrala k DDR a zjistila, že turnaj už začal. Tak jsem se tam nějak schoulila na zem a čekala až přibližně dvacet lidí odehraje svoje skladby. Pak se ozvalo: Ať se připraví ...[minuta ticha a následně něco, co mělo znít jako S'Tsung]... S'Tsung. Zula jsem si boty, aby byly vidět moje pěkné prstíčkové ponožky a došla jsem k počítači, na kterém běžela Stepmanie. Našla jsem si v tuně skladeb Senorita Speedy Mix, mezitím co se Francouzi divili, že StepMania běží trošku rychleji než obvykle (ať žije klávesa TAB). Pak jsem se doplížila na CobaltFlux a odtancovala svoji Senoritu. Málem jsem se také přizabila, protože to dost klouzalo, ale nakonec mi to stačilo na čtvrté místo.

Po turnaji v pět hodin jsem hrála Pop'n Music, kde jsem se také řadila mezi ty 'schopné' i když mě osobne PNM vůbec nejde. Nakonec jsem se rozhodla jít ven a prozkoumat pořadně celý con. První na co jsem narazila byla Činská sekce s čaji a čínskými hrami. Tam jsem se trochu nasytila kandovaným ovocem v zázvoru a řekla jsem jim ať mi udělají Železnou bohyni. Pak jsem se prodrala lidma a našla amfiteátr s nějakým anime. Dále zde byl sál s Japonskou sekcí, kde probíhala kaligrafie. Výuka japonštiny, Chanoyu, prodej layerů, štětců a jiný věcí na tvorbu mangy a ukázka japonského popu. Poté, co jsem trápila učitelku kaligrafie tím, aby mi napsala slova jako Geki a Kakumei, jsem odešla ven na závěr soutěže v cosplay. Musím říct, že některé kostými byly fakt pěkné. Kostými z Berserk a Soul Caliber se mi líbili asi nejvíce. Pak mě překvapil šašek z ChronoCross a bohyně z Aa Megami-sama. Nakonec jsem si vzpoměla, že se tam má nacházet prodej a výkup zboží, co má něco společného s Japonskem. Tak jsem zavítala do místních garáží (jako parkoviště). Slezla jsem ztěží do -1 a přede mnou se otevřelo obrovské podzemí. Všude stánky s mangou, tvorbou, plakáty, postavičkami a jinýma věcma. No, prostě ráj (ty ceny až zase tak moc ne). Urychleně jsem to tam prolezla a protože jsem měla hlad, šla jsem si do místního bistra dát něco k jídlu. Po výstupu z garáže mě zatraceně boleli nohy (to bude asi tou frontou ráno) a ještě jsem musela obejít celý shluk lidí na dvoře a pódium. V bistru jsem zjistila, že je vedeno číňany a že si může dát max. tak čínu. Rozhodla jsem se však pro salát. Ten jsem ani nezvládla dojíst (bylo ho fakt hodně). Jak jsem si tam tak chroupala salát vedle mě se mihla Utena. No, musím říct, že jsem na tu růžovo vlasou Utenu ve své bílé unifrmě docela koukala.

V šest hodin čtyřicet osm minut nás organizátoři vyhodili ven a poslali nás do fronty na noční program. V tu dobu jsem se také dozvěděla, že můj lístek vypršel, tak jsem měla sto chutí ty Francouze zabít. Tímto končil můj výlet do Paříže na největší animecon ve Francii.