Pátek

V pátek odpoledne jsme měli domluvený Cloudem odvoz na AdVik po práci (půl šesté) už s tím, že jsme si měli vzít vlastní techniku a televizi k tomu. Vzhledem k tomu, že s notebookama, taškou, KOCkama, CFkem a tak všelijak bychom asi nedorazili volali jsme tudíž Cloudovi.

Cloud nám odvoz nezařídil a tak se zeptal jestli to nejde zítra ráno, že to prý půjde a ať teda přijedeme. My nějaký takový roztvrzelí a naštvaní jsme nakonec odešli kolem osmé nebo kdy na tramvaj a odjeli směr Obchodní dům Petřiny.

Když jsme dorazili na zastávku narazili jsme na jednu DDR šipku a tak jsme ji následovali. Avšak Xsoft se nerozhodl zahnout tak jak nám bylo řečeno a tak jsme šli rovně dále a zahli až na nějakém privátním pozemku, kam se mi vůbec nechtělo.

Prošli jsme kolem nějakých privátních domů a narazili jsme na jedno místo, kde se dělá hlavně Taekwondo a Taichi. Všimla jsem si také, že na dveřích byl štítek od Yumiko z Japonské "j-punk" skupiny Papaya Paranoia. Celkem mě to pobavilo a mírně mi to zvedlo náladu. Představa, že bych ji mohla vidět ve mě tak nějak nechala takový pěkný pocit.

Šli jsme dále a slyšeli jsme DDR songy linoucí se odněkud zepředu před náma. Šli jsme blíže k budově odkud to šlo a viděli jsme velký nápis AdVík zavěšený na oknech.

Blížili jsme se tedy stále ke vchodu do školy Petřiny a nakonec jsme tam i dorazili. Čekaly tam na nás nápisy v japonštině "Irasshaimase" a "anime odori shuukan". Věděli jsme tedy, kde jsme a šli jsme na registraci. Tam jsme byli ocedulkováni a puštěni dále do budovi.

Já jsem obešla celý AdVík. Našla jsem DDR místnost, ITG místnost, Playstation 2 místnost, PlayStation 3 místnost, Ultrastar, Anime 1, Anime 2, podívně schovanou místnost, Hlavní program, Shonen-ai, Final Fantasy, Workshopy etc.

Reálně jsem byla jen v několika místností takže nevím, co se ve většině tříd dělo.

Tento večer jsem tam jen tak zmateně chodila okolo a snažila se najít zpřátelenou duši avšak se tak nestalo a nakonec jsme s Xsoftem odjeli domů s tím, že nás zítra ráno někdo vyzvedne (milý to človík) a odveze na AdVík.

Sobota

V sobotu se podle plánu daná osoba dostavila a přijeli jsme se vším všudy do školy. Tam jsem si sebrala své věci a společně s Xsoftem jsme zapojili vše pro to, aby šla hrát BeatMania IIDX, což byla první hra na mém BEMANI marathon seznamu. Kupodivu se objevili nějací nmě neznámí lidé a rádi si hru zkusili. A musím se ještě pochlubit. Ulo ze Slovenska je první člověk, který dal svojí první "jednotlapku" na první pokus. Respekt.

V IIDX jsem ukázala jak se hraje i na trochu vyšší úrovni a ukázala jsem i double. Tak lidi celkem koukali a moc nevěděli jak jednou rukou se dá hrát na sedm kláves a scratchovat zároveň.

Dále byla na řadě hra Pump it Up, kterou si lidé taky vyzkoušeli. A musím říct, že PIU metriky se buď osvědčili nebo to byli velmi zkušení začátečníci. Všichni vypadali přirozeně a že to jako zvládají. Narazili jsme teda na problém. V Korejských verzí PIU není moc jednoduchých skladeb na začátek a některé dvojky vypadají jako těžké pětky a tak všelijak.

A nesmím zapomenout poděkovat Xsoftovi, že mě tam ztrpěl a propůjčil svůj notebook s diskem, aby se tohle mohlo uskutečnit.

Po PIU následovala krátka přednáška a ukázky ParaPara. Řekla jsem něco o hře a o tom jak to vypadá v Japonsku. Pustila jsem také ukázku z SEF GOLD 9, aby lidi měli představu. Poté jsem ukázala na živo Velfarre2006 a pár dalších routine a musím uznat, že pár lidí tohle chytlo a byli tím mile překvapeni. Sama jsem za tohle ráda.

Po mém čtyřhodinovém maratonu jsme měla chvíli čas a tak jsem zaběhla pro bagetu a šla se podívat na Nihongo pro začátečníky 2. Tam jsem pozorovala jak se snžili Stříbro se Seqoy něco málo naučit celkem dost příchozích na tuto přednášku. Bavila jsem se tím, jaké pěkné měl poznámky Deirh a občas tím, co se dělo. Jinak nevím jesetli bych si osobně něco z této hodiny odnesla. Každopádně zapojit aktivně publikum je velmi dobrá věc. Takhle by se mělo pokračovat a dostala jsem i bonbonek (oishii okashi).

Po této hodině Japonštiny byla na řadě Xsoftova třetí Následuj Šipku soutěž. Měli jsme dva utvořené tými. Třetí se někde ztratil a tak se vytvořil nový. Hádali se různé věci a lidi na fotkách, počet různých věcí na fotkách a více jiných ulítlostí. Některé dotazy opravdu nikdo nechápal, ale něco i relativně šlo. Každopádně byla sranda, možná i ti unavení z Noční Anime hry si trochu užili.

Vrchol nastal, když jsme měli nalézt Trilla s logen Následuj Šipky. Nikdo ho nenašel, ani na záchodě, ani ve sprchách nebyl. Venku taky ne. Později ho našel Ertai v hospodě na večeři. Takže náš bojový úkol dostat z Trilenida šipku se nepodařil.

Druhý Batlle Mode se však zdařil. Cíl nebyl pohyblivý a navíc jsem věděla, kde se daná šipka nachází. Tak jsem se pro ní rozeběhla, koukala jsem mezitím na všechny, co se vydali opačným směrem, a sebrala jsem ji z místa určení. Tímto rozhodujícím úkolem náš team vyhrál Následuj Šipku 3.

Děkujeme Xsofte!

Po Xsoftové soutěži jsme šli hromadně na jídlo do jedné místní restaurace, kde se na nás dívali jako na nějaké tupé pobudy od nevím odkud. Nechtěli nás ani pořádně obsloužit a jídlo ani za tu cenu nebylo moc dobré. Zaplatili jsme a zmizeli jsme na Anime Ples.

Ples až zase tak anime nebyl. V zahraničí to bývá většinou taková diskotéka s lidma v Cosplayi a většinou stojí za to. Na AdViku se jednalo o taneční ples s taneční hudbou. Začalo se skladbou Mambo no. sex a jeden pár nám ukázal, že Jive pěkně umí. Později se přidalo i více párů. Bylo tam dost latiny, ale i klasika se tančila. Došlo i na nějaké ploužáky.

Co bylo však pěkné bylo to, že se hodně lidí dalo překecat na to, aby šli tančit makarénu. Lidi tady ParaPara ještě moc neznají a nechytli by se, ale sledovat lidi, co tancují synchro makarenu bylo pěkné a děkuji DJovi za výběr této skladby.

Po nějaké té době jsme se dočkali na předtančení. Myslela jsem, že nám pár párů předvede nějakou tu klasiku/latinu. Nakonec se jednalo o zkopírování Night of Fire od HINOI team. Celé toto ParaPara vystoupení mělo nízkou úroveň, ale byla stejná a holky byly relativně synchronizované. Lidi však toto vystoupení ocenili a asi se jim líbilo. Musím říct, že jako začátek to bylo dobré a byla bych ráda, kdyby byly další.

Neděle

Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám něco o něděli vůbec napsat. Ale nakonec asi něco řeknu.

Před osmou ránou jsem se vykradla z místnosti a řekla jsem si, že to tu projdu nebo si dám něco k snídani. Nějak jsem nikoho nenašla a tak jsem nakonec zalezla do PS2 místnosti, kde se hrál Soul Calibur a jedna Japonská bojovka, která by mě celkem zajímala. Byla jsem vybídnuta, abych si taky něco zahrála, ale bez kabelů, gamepadu se hraje špatně.

Tak jsem se vydala k nám do ITG místnosti pro můj playstation, gamepad a memory karty. Bylo mi řečeno, že si tam někdo zapoměl svoje hry a tak jsem je teda šla prolistovat. Našla jsem tam Xenosagu, Chrono Cross, Final Fantasy, Vagrant Story, Dark Chronicles a mimo jiné i Rogue Galaxy Drummanii/Guitar Freaks.

První, co jsem neodolala vyzkoušet byla Americká verze Rogue Galaxy. Možná jsem to ale neměla asi dělat. Hned když jsem slyšela intro tak jsem se zjevila nad dabingem. Později jsem se teda proklikala do hry a ani jsem se nepodívala na úvodní scény. Odradilo mě to natolik, že jsem si řekla, že zkusím své ráno věnovat něčemu jinému. Hned na začátku hry jsem také narazila na to, že ovládaní je jiné jako obvykle. Američané jsou nějak pořád vysedlí na ten křížek jako potvrzovací tlačítko. A tak se mi v prvním souboji podařilo vlézt do menu asi 20krát. Nakonec jsem se, ale trochu přizpůsobila. Také jsem zjistila, že Amíci mají novou feature. Při hře se dá vyskočit zpět na title menu. To je jediná věc, kterou jsem vytknula Japonské verzi.

Další hrou, co jsem hrála byla Ookami, ale vzhledem k tomu, že jsem nemohla pokračovat ve svém savu, tak jsem hru rychle opustila a přešla na Drummanii a Guitar Freaks.

Tak tahle Japonská hra od KONAMI mě překvapila hned několika věcma. Na televizi, co jsem tam měla to bylo černobílé, takže jsem nevěděla jak to vlastně normálně vypadá. Jinak zahrála jsem si drummanii na gamepadu a musím říct, že simulátor bicí je opravdu od toho, aby člověk do něčeho bil paličkama. Protože moje prsty to nezvládaly. Zkoušela jsem to i na KOCce, ale pořád je vidět, že ani jeden ovladač na to není dělaný.

Zakončila jsem herní objevy Guitar Freaks, kde jsem předvedla, že neumím na kytaru (gamepad) hrát. Později přišla na řadu BeatMania IIDX a to už se lidi přidávali a chtěli si také zahrát.

Před desátou se objevil Xsoft, že se tedy technika přenese do Hlavního programu, kde se mělo od deseti ráno konat Feet of Fame.

Technika se přenesla a zapojila a lidi měli první šanci si zahrát něco jako je DDR SuperNova. Já jsem mezitím šla ulovit heřmánek, protože mému žaludku bylo fakt špatně a navíc mi hodně klesnul tlak.

Feet of Fame se skládalo, ze dvou turnajů. Jeden hraný na DDR hrách a druhý na ITGčku. Hrálo se na konfiguraci Cobalt Flux, televixe, PS2 a PS2 hry.

Z této konfigurace evidentně nikdo nebyl nadšený. Trin si stěžoval jak pad nebere a vyloženě mi tohle nutil ať jsem chtěla nebo ne. Proslavovali se Trin pady. Srandista měl smůlu, že jeho unikátní tip toe/heel pad nebral a nakonec dohrál turnaj na Trin padu. Ostatní se moc nevyjadřovali, ale už Trin mi zkazil náladu natolik, že jsem o Adviku nechtěla napsat ani slovo.

DDR turnaj se hrál na Dance Pointy, kde jsou hodne bodované freezy a tak jsme společně našli skladby s freezama jako ¨jsou Shivers, DoLL nebo Sweet Sweet Magic. Vzhledem k tomu, že tyhle songy nikdo předtím nehrál, se dalo zjišťovat, kdo jak na tom s technikou jde. Centime nám ukázala skvělé výsledky technikou "Double step všechno co jde" a Jenda nám ukázal ladnou techniku crossoverů. Při ITG turnaji nám RObot2037 ukázal, že se strašně zrychlil a zlepšil. Bylo to pěkné se na všechny hráče dívat. Tento turnaj jsem vyhrála, za mnou byl Jenda a pak Trin.

ITG turnaj se hrál na procenta. Hráli se čtyři skladby - sedmitlapky a výše. Já jsem se svými průměrnými 97% procenty vyhrála. Dále pak Robot2037 a Srandista.

Poté už se jen uklízelo, došlo se na ukončení AdViku a pak se dohadoval odjezd.

Datum poslední modifikace:
-00:00 29/11/2010 S'Tsung