Už po třetí jsem se rozhodovala jestli pojedu na European Gamesworld v Bruselu. Minulé dva roky jsem se rozhodla, ze nepojedu, protože bych se asi nedomluvila. Avšak má domněka byla špatná. Hned jak jsem přijela a stoupla jsem si do fronty na lístky jsem zjistila, že nikdo nemluví francouzsky, ale holandsky. To mě celkem mile potěšilo. Holanďani jsou milí a umí anglicky^_~.

Wizards of the Coast

Prvně jsem šla navštívit stand MG-Addict, kde běžel Dance Dance Revolution Extreme 2, což mi došlo asi po jedné skladbě. Když dorazil Eric vrazil mi do ruky DDR EXT2 a PPP. Jaké to štěstí^_~. Odehrálo se pár songů a pak se změnilo na In The Groove. Přišla holandská televize a natočila Erica jak hraje ITG na double nějakou 10ti tlapku na expert. Po této nádherné ukázce jak se hraje ITG všema končetinama jsem šla na okružní cestu halou. První věc, co jsem hledala byl stand Wizards of the Cost (Wotc) a Magic: the Gathering (MtG). Ten se mi na třetí pokus podařilo najít. Tam jsem zjistila, že šampion Grand Prix přijede v sobotu odpoledne a Chippy (ilustrator magicových karet...musím si vyfotit tu phyrexianskou věz). Také jsem se dozvěděla, že draft Ravnicy je v době, kdy nemůžu. Šla jsem tedy dále a nakonec jsem po několika kolečkách skončila znovu u WotC. První hra, kterou jsem šla zkusit byla Hecatomb. Hecatomb je takový zjednodušený Magic. První věc: neexistují země, místo toho se vykládají potvory jako země, které pak produkují manu (a nic jiného dělat nesmí). Vykládat se tedy smí jen jedna creatura-země za kolo. Novinkou ve hře je to, že se nevykládají jednotlivé samostatné potvory, ale vytváří se tzv. abominations. Karty mají pentagonový tvar. Abominations se tvoří tak, že se do hry dá jedna potvora (minion), druhá potvora se na ní pak přiloží a to vytvoří abominaci. To znamená, že jedna abominace se může vytvořit max. z pěti potvor. Novinkou je také to, že se nezačíná s dvaceti životy, ale s pěti a v každém kole se počet životu zvyšuje. Zranění se také uděluje podle toho z kolika minionů je jedna abominace stvořena. To by bylo k rychlým pravidlům (a nedají se hrát instanty, což mě hodně naštvalo..to je velký mínus). Každopádně je to celkem jednoduché a stalo se to za EGW dost populární. Po celkem dlouhém bádání nad hecatomb jsem si šla zahrát Dungeons and Dragons Miniature Game a zjistila jsem, že se občas pravidla mění (hlavně, co se týče sidestepů a Attacks of Opportunity). Vzhledem k tomu, že mám vlastní "armádku" tak jsem tam později konvertovala lidi. Jeden člověk z DDR si se mnou zahrál. Naše hra vypadala asi tak, že jsme nakonec udělali rovnou řadu s našima figurkama, tak že se vždycky někdo flankoval někoho jiného (pro neznalé, za flanking se dostává bonus +2 na útok, což je velmi výhodné). Když jsem já hrála za mojí underdark skupinku docela jsem se nechala pokosit. Za lidi jsem, ale taky vyhrála...asi "pozemšťané" byli silnější.

U WotC se také dala hrát Dual Masters, což je napůl japonská hra, což se hlavně vyznačeje kresbou a hodnotama (počítá se v tisících). Co se týče zemí má to stejný způsob jako v Hecatomb. Každý z hráčů je chráněn pěti štíty. Creatury protivníka můžou útočit na štíty, aby je zničily nebo útočit na tapnuté creatury. Účelem hry je zbavit protivníka všech štítů a pak na něj zaútočit (protivník musí mít nějaké creatury taplé, aby s nima mohl blokovat..je to trochu matoucí, ale je to tak..jinak totiž projde útok na hráče a to je game over). I když hra vypadá dětinsky není zase tak špatná. V Neděli jsem šla navštívit Chippyho. Prohlédla jsem si jeho karty z Ravnicy (jsou pěkné) a eho starší výtvory. Nechala jsem si podepsat Phyrexian Tower a pak jsem si s ním začala povídat o malbě, WotC a Magicu. Dozvěděla jsem sem, že napřed si nakreslí náčrtky na papír tužkou. To pak nascanuje a ve photoshopu vybarví. Jedna karta mu trvá tak čtyři dny. Říkal, že WotC nemá na Kamigawa blok velké nároky. Ilustrátoři si můžou plus mínus vymyslet, co chtějí jako obrázek na karty. Později jsme probrali to jak WotC vyházelo plno ilustrátorů, co dělali hlavně Dungeons and Dragons 2e a MtG. Shodli jsme se, že to od WotC nebylo vůbec hezké, ale že jinak se Chippymu u WotC pracuje dobře (no přece jenom mu to vynáší šílené peníze).

Decipher

Po dalších několika okružních cestách jsem prošla kolem nějakého standu, kde hrála Baku Village ze Star Trek Insurrection. To mě přinutilo se zastavit a podívat se, co je to za stand. Nakonec jsem zjistila, že je to stand Decipheru a že kromě jiného si tam můžu zahrát Star Trek TCG Second Edition. U Decipheru byli opravdu velmi milí lidé. Byli to samozřejmě holanďani, ale dalo se s nimi skvěle mluvit anglicky. Zahrála jsem si pár partiček a nakonec jsem si odnesla dva starter baliky (Borgy a Romulany). Romulani mi celkem dávali zabrat...(Borgové neznají archeologii...).

Sakura stand

Netuším, čeho propagace tohle byla. Byla tam manga a anime, Dance Dance Revolution (neofic. tzn. Stepmania) a věci na cosplay. Dost dlouho jsem ten stand ignorovala, ale když u MG-Addict byl turnaj v DDR, šla jsem si zahrát sem. První věc, nebylo mi dovoleno si vybrat skladbu rukou...no vlámka mě asi nepochopila. Tak jsem začala s jednodušíma skladbama (na softpadech no..) a zakončila jsem to Vividem. V tu dobu se přihnala ta holandská (sakra pořád říkám holandská, když mám psát vlámská...omlouvám se všem Holanďanům a Vlámům) televize, která už mě natočila u MG-Addict. Tentokrát mě teda natočila u Sakury jak dávám Vivida na B. Bůh ví, co z toho mají, ale budiž. Zde někde se mi také podařilo ztratit mobil. Asi o půl hodiny když jsme se usídlila u Decipheru mě našel místní security guard a celkem nenápadně a lámanou holandštinou se mě zeptal jestli jsem neztratila mobil. Řekla jsem mu jestli to nemůže zopakovat anglicky tak mi to nakonec ještě horší angliťinou řekl. Nakonec mi řekl, ze mu došlo, že to asi bude můj mobil, když na mobilu mám Czech DDR a šipku a plus mínus mám to samé na tričku. Takže mobil zachráněn.

LARP stand

Śermíři se v hale s počítačema, playstationama, nintendama, xboxama opravdu nepřehlídnou a někdy vypadají, že se ztratili v čase. Každopádně jsem je šla navštívit a posbírala pár prospektů o místním LARPu (pro změnu vlámském). Pak jsem je když jsem neměla, co dělat sledovala jak se navzájem mlátí nebo vymýšlí nějaké soubojové scény. MCM Club Zní to jak filmový klub, ale není. Jedná se o vlámský club Magicu a Harryho Pottera.V tohle standu jsem si zahrála Harryho Pottera. Odchytala jsem nějakou profesorku potvor (příznivci Harryho Pottera mě omluví) a hrála jsem převážně za rostliny. Byl to příšerkový a potionový balík a byl celkem vymakaný. No hlavní bylo redirectovaní damage z hráče na creatury a pak používání silných potionových kouzel, které dělají velké zranění hráči. Platí se za to obětováním potionových lekcí, ale ty se díky nějaké lokaci vrátí na ruku místo toho, aby šli do hrobu. Moc dlouho jsem tu nezůstala, protože zrovna začínal turnaj v Harry Potterovi a na constructed jsem neměla ani balík (mám doma potionový balík s proxnutýma lekcema - zelené magicy).

Playstation

Na PS2 tam bylo spousta her. Od autíček, tenisu, akčních blbin, 3d akce se tam nacházelo celkem dost PS2 s Eye Toy. Sledovala jsem pár lidí jak se snaží v atletice a musím říct, že ten běh na sto metrů je docela o život. Pak se tam dali lovit nějaké kachny z jezírka a plno dalších blbostí, vyžadující vaše reflexy. Obvykle je to podívaná pro ty, co sledují toho, kdo hraje, ale pro hráče je to spíš mučení. Nenechala jsem se překecat a nakonec jsem to ani nezkusila. Bylo tam na mě moc lidí. Ale když se uvolnilo místo na Tekken 5, tak jsem vyzvala toho DDR človíčka a následně jsem ho hodněkrát porazila. Poprvý mě teda porazil a prohlásil, že se mu tekken líbí, protože může mačkat cokoliv a vyhrát. Potom už mě nikdy neporazil. Ale musím říct, že Tekken uměl.

Hodně her bylo i na PSP, ale ty jsem také zrovna moc nezkoumala.

Microsoft a EA Games

Tihle lidi byli zastoupení pěknýma holčinama v kostýmech - jako sukni a saku, abychom si rozuměli. Byla to jediná skupina lidí vypadající profesionálně (oni asi jsou no...). Obě dvě firmy měli na EGW celkem velké standy. Hrála se tu hodně FIFA a akční blbosti (stylu Harry Potter). Na Xboxu se hrálo hodně out. Byl tam Burnoout a další auto-destrukce. K microsoftu jsem ani nevkročila, takže blíže nevím jak to tam vypadalo.

Nintendo DS

O tomhle standu vám toho také moc nepovím. Možná jen to, že se tam hodně často potuloval živý Mario, který byl docela pěkný a že se tento stand používal spíše jako odpočínkový prostor.

Herní automaty

Místo si tam našli automaty od Konami, Namca a jiných mě neznámých firem. Snowboarding byl celkem dobrý simulátor, ale myslím si, že lyžování bylo lepší. Byl tam i simulátor kayaku, který byl neustále obklopen lidmi, takže jsem si taky nezapádlovala. Ale musím říct, že lidi tam pádlovali jako o život. Kromě autíček a pár dalších automatů se tam také nacházel simulátor golfu. První den jsem to chtěla zkusit, ale nedostala jsem se tam. Druhý den se tam však místo našlo. Po vystátí fronty jsem si upoutala na ruce čtyři "šňůry", které sloužili jako senzory. Ono to teda vyhodnuceje jejich pohyb a sílu odporu, ale no..nevím jak to popsat. Po chvíli koumání jak se dostat z driving range na osmnáctku jsem začala hru. Vybrala jsem nějaké anglické hřiště a mohla jsem začít. První jamka byla celkem jednoduchá, ale i tak to byla první jamka a po dlouhé době pokus o odpálení míčku, i když byl imaginární. První rána teda šla hodně silně doprava (což mě překvapilo, protože jsem myslela, že je to nemožné). Druhá rána byla teda ze vzdáleného roughu. Flákla jsem do míčku, ale nějak jsem se zvedla a když jsem koukla na obrazovku míček se hezky kutálel po zemi. Příští ránu jsem už chtěla mít normální a tak jsem se trochu soustředila více a odehrála první perfect swing. Simulátor mě docela překvapil, že reaguje celkem přesně jak na pohyb tak na sílu. Jenom puttování mi přišlo dost divné. Ono totiž je lepší v tomhle případě se dívat na obrazovku a ne na imaginární míček. Při normálních ranách však koukat na obrazovku je osudné. Ještě tam byla jedna jamka, co mě dost vytočila. Byl tam potok a jezírko a grren byl na kopečku. První ranou jsem se chtěla dostat přes vodu a pak zkusit hrát na green (Par 3). Samozřejmě, že moje první rána šla do vody. První drop. Vodu jsem teda záhadným způsobem přechipovala, ale skončila jsem v roughu asi 50 yardů od fairwaye. Myslela jsem, že z roughu se dostanu, ale nějak jsem to nevypočítala a rána devítkou skončila ve stromě. Další drop byl na místě a teď už jsem měla dost chutí se dostat na green. Šestá rána dopadla za jezírko a dostala se asi na čtvrt cesty ke greenu. Problém byl v tom, že green byl na kopečku a tak se míček zkutálel do vody. Další drop a další pokus. Ten taky nevyšel. Nakonec jsem míček, ale úspěšně dostala do jamky (no skóre bylo otřesné...nad deset).