Stav noc předem: Šílená bolest pravé nohy. Hrozné nervy a menší deprese.

Den konání: Tak můj další výlet za dalším automatem nezačal dobře. Ráno jsem se vzbudila brzo ráno a nemohla jsem znovu usnout. Bolela mě hodně noha a rozhodovala jsem se, že vůbec nepojedu. Bylo mi tak blbě, že jsem se rozhodla ukázat svému tělu, že to přežiju. Po nějakých pár hodinách jsem doběhla na nádraží (doplahočila tedy) a zjistila, že vlak, kterým jsem měla jet do Bruselu jaksi v neděli vůbec nejezdí. Tak jsem zavolala našim a ti mě mile rádi dovezli do Bruselu. (předtím jsem musela dojít domů, čímž se mi dost přitížilo ..ale po téhle cestě už jsem řekla, že teda pojedu).

Každopádně jsem do BXL dojela a našla jsem i po několika minutách moknuti hlavní nádraží. Tam jsem se prozměnu ztratila a nakonec jsem zavolala Zellovi, jestli tam náhodou nejsou, aby se o mě postarali. Řekl, že dorazí za pět minut. Tak jsem obešla půlku nádraží, zjistila, že na informacích je zavřeno, ale za to jsem nasla vlak jedouci do Mons. Před tímto nástupištěm jsme se také setkali. Bylo nás pět. (tři nedorazili) ^_~. Zeptala jsem se kde se dají koupit lístky a šla si tedy koupit hromadný lístek pro deset jízd. Paní u pokladny se na mě dost zaraženě podívala a po mém francouzském požádání o Go Pass se mě zeptala jestli to chci v holandštině. A prvních 43EUR bylo fuč...

Poté nastalo Čekání na vlak a následná cesta do Mons.

V Mons jsme zjistili, že prozměnu nejezdí žádné autobusy a pěšky se nám do zabavního centra nechtělo. Tak jsme se složili na taxik (dvě vlny). Prvni (já) jsme dorazili a čekali jsme dvacet minut na mrazu a za menšího krupobití. Po vymrznutí, prohlednutí Fiatu Panda jsme zalezli do budovy (všude plno srdíček, červeno) a po zvuku jsme našli Dancing Stage Euromix 2. Právě jsme došli k automatu, když se z hlavního vchodu vyřítila druhá skupina lidí. Počkali jsme tedy a vzápětí jsme se všichni zhrozili nad cenou (jedna hra = 2 EUR). Tak jsme to nevěřícně zkusili a po vhozeni dvou eur na nás koukal jeden kredit a nápis "Appuyer sur le button START".

Prvních pár her odehráno a naše nervy někde. Alex (Zell) se tedy rozhodl jít otravovat obsluhu a společnýma silama jsme ji překecali že jeden kredit za dvě eura je teda fakt moc. (přijeli jsme zdaleka..a hodláme tu stravit celý den). Překecali jsme ji na čtyři kredity. První jsem hrála já a nějaký člověk na mě koukal s vykulenýma očima. Když jsem slezla zjistila jsem, že to byl dalši člen naši skupiny (myslela jsem, že to je ten co zvládá TLOM, ale spletla jsem se...byl to beginner).

Na řadu přišli pak zbývající dvojice.

Obsluha se tam pořád motala ale na další kredity se nedala překecat. Za to se jí moje a Zellova hra líbila.

Po nějaké té době (hodinách) se obsluha vystřídala. Tato osůbka byla vlídnější a věnovala nám šest kreditů. Mezitím se na nás dívala a říkala jací jsme to šílenci. Chvíli se nás vyptávala jak to funguje (ještě se nás ptala jak se přidávají kredity...lol).

Po tři a půl hodině byla pauza na oběd. (PŘEDRAŽENÝ) tak jsme chvíli regenerovali. Někteří z Max300 a někteří ze skladeb lehčích.

Ještě zpět k Max300. Tuhle skladbu jsme hráli na třetím stagi (to jest mrtvý). Já jsem dala 73770k Ačko a Zell vedle mě po 300combo odpadl z padu a nějaký člověk ho vystřídal.

Po obědě jsme se vrátili a obsluha byla zase jiná. Tentokrát to byl nějaký mladýý kluk a kredity dát fakt nechtěl. No nakonec se ale překecat nechal. Po nějaké době jsme se dočkali i malého spestření v podobě underground hráčů. Přišli nějací dva kluci (skejťáci) a nastoupili na platformu, kterou jsme jim uvolnili. Čekali jsme, co ukážou. První skladba byla nějaká heavy sedmitlapka celkem jednoduchá, oba ji jakžtakž dali. Druhá skladba byla snad So Deep, která už jednomu hráči dělala pěkné problémy. Tak jsme čekali na třetí skladbu, co z nich vyleze. (asi se chtěli předvést^_~) Když nastavili Exotic Ethnic na heavy tak jsme vydali zajímavé zvuky a vykulili jsme oči. Po čtvrtině skladby to jeden clovíček vzdal a tak jsem tam bosa (před tím jsem hrála double, vrátim se k tomu) doběhla a pokračovala. Mezitím, co jsem sledovala svoje šipky a hrála, jsem se koukala na to jak se vede mému 'spoluhráči'. Za těma freezama (někde v poolovině ..) se zasekl a začal mávat šipkám. Ten kluk za mnou, co odpadl něco prohlásil a dostal zoufalou odpověď 'ta holka je lepší než já'. Následovalo zakroucení hlavou a následný pohled na dvě Ečka. Poté jsme zase DS EM2 obsadili mi.

Občas došlo i na double i když se nám to vůbec ale vůbec nechtělo platit. Tři stage za dvě eura na single je moc. Ale JEDNA SKLADBA za DVĚ eura to už je moc. Každopádně, den předem jsem Zellovi slíbila, že zkusím prolézt Exotic Ethnic na heavy na double. A tak jsem to musela zkusit. Avšak jsem se předtím musela trochu zorientovat. První skladba byla nějaká jednoduchá sedmi tlapka (blondiegirl?). Při prvním přeběhu se me zmocnil strašný strach, že slítnu (netušila jsem, že ta Sakura z Kolína nad Rýnem na mě tak zapůsobila). No, řekla jsem si že s tím musím něco udělat. Sundala jsem si boty, jestli náhodou se moje orientace na padu nezlepsi a ona zlepsila, ale problém byl v tom, že jsem měla strašnou hrůzu z crossoverů z leva do prava. Každopádně po první katastrofě (jako hodnocení) jsem dala crashe na heavy na A a pak ještě něco jiného na heavy 8-9. Na další double jsem zkoušela samé devíti tlapky takže nakonec soustředění vyhrálo nad strachem a Exotic Ethnic jsem prolezla jako svůj druhy stage.

Následovala Afronova Primeval, která je snad nejtěžší cata na double. (následoval fail). Každopádně se mi povedlo na padu se nezabít, ale netušila jsem, že z toho budu mít takovou hrůzu...-_-

Ten den mé výsledky na normální rychlost nebyly valné. (69000k - 71000k) ale za to na 2x se mi podařilo dát pár full comb a pár AA. (zbytek A). Dala jsem také heavy nonstop na normalní rychlost a získala jsem 219....hodně nul...bodů. Což je celkem dobré. Jinak za jeden miss ve čtvrté skladbě ...jsem přišla o čtvrtku energie a málem jsem se zděsila, že to neprolezu. Ale pak jsem tak nějak nasázela 100 combo a byl klid.

Po posledních pár creditech jsme se rozhodli chytit vlak v 6:20. Bylo 5:30. Zeptali jsme se na cestu jak se dostat na nádraží a něco nám bylo sděleno. Vydali jsme se tedy tím směrem a skončili jsme na dálnici. Tak jsme se vrátili k nějaké benzínové pumpě a zeptali se znovu na cestu. Pán nás poslal zase zpět odkud jsme přišli (dálnice)...tak jsme za ním přišli znovu a řekli jsme mu, že jdeme PĚŠKY. Tak nám řekl jinou cestu. Vydali jsme se po ní a po prolezení bahna a menšího lesa jsme se objevili v nějakém IMAGIXParku, kde byl cirkus. Tam jsme se znovu optali na cestu. První odpověď byl srdečný smích, ale poté jsme dostali přesnější informace. Zase jsme se vrátili k benzinové pumpě a vydali se hledat u nájezdu na dálnici, kruhový objezd, kde jsme měli zahnout vlevo. Ten jsme nenašli, ale našli jsme ceduli s nápisem MONS a směrovkou. Tak jsme se tam tedy vydali. Prošli jsme mezitím nějakými tuneli, kde se schová max. tak uprchlík z Mexika. Vyšlapali jsme novou cestičku podél hlavní silnice a po několika výlezech a slezech kolem dálnice jsme se dostali blíže k civilizaci. Tak jsme nalezli ceduli "GARE" a směr. Tak jsme se tedy vydali směrem na nádraží. Prolezli dalšíma tunelamam, znova jsme přešli (podešli) tu naši slavnou dálnici a pak jsme se prozměnu zase ztratili. Alex nakonec šel zazvonit k někomu domu, kde se kvůli tomu strhnul hrozný křik. Nakonec nám ale člověk z domu poradil a tak jsme zase sledovali ceduli se směrem Mons. Celý šťastný jsme nakonec nalezli město (ve kterém jsme BTW měli strávit celý den) a po dalších dvaceti minutách jsme našli koleje a následně i nádraží. Zde jsme nakoupili plno křupek (na vházení mincí do automatu už jsme měli praxi^_~), Colu a šli jsme oxidovat na lavičku.

Lidi se na nás docela pobaveně koukali. Nakonec jsme se dočkali vlaku v 7:20. Ve vlaku se průvodčí podíval na můj lístek a oznámil mi, že vlak do La Hulpe jede v 20:45. Tak jsem si řekla: "skvělé zakončení dne. Nakonec jsem s nějakou skupinou asiatů přečkala mrznutí na hlavním nádraží a odjela směr Louvain-La-Neuve Université. Tam si jen čirou náhodou okolo mě sedlo šest polaků. (jako kdybych už těch cizích jazyků neměla dost...ENG a FR ..ten den). Doma někdy po půl desáté jsem snědla polévku a zalezla do postele.

Tím skončilo mé dobrodružství za tento chladný a deštivý den.

Útrata: